MDVV Lidice - úvodní stránka

Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice

Přeskočit na menu vybrané sekce

» Archiv ročníků » Ročník 39 » Porota

Porota

Odborná porota je složená z učitelů výtvarných oborů na základních uměleckých školách, základních školách a profesionálních umělců. Počet není vždy stejný, zpravidla však bývá v porotě 15 - 23 členů. Vzhledem k tomu, že mnozí z nich mají dlouholetou praxi ve výtvarné práci s dětmi a zároveň se zúčastňují porot i jiných výtvarných soutěží, mají dokonalou představu o kvalitě prací různých škol našich i zahraničních.

Porota 39. ročníku MDVV Lidice 2011 se konala 7. a 8. dubna 2011 v Lidické galerii v Lidicích.

Zpráva ze zasedání odborné poroty konané ve dnech 7. a 8. dubna 2011 pro hodnocení 39. ročníku MDVV Lidice 2011

Složení odborné poroty 39. ročníku MDVV Lidice 2011

Předseda odborné poroty

Zedník Josef – výtvarník, Olešná 

Členové poroty ČR:

Homola Martin – fotograf Buštěhrad
Junková Ivana – ředitelka ZUŠ Řevnice, pedagog VŠUP Praha, sochařka
Jurková Hana – ředitelka Soukromé ZUŠ Jeseník
Chmelařová Monika - pedagog ZUŠ Mšeno

Krupková Křesadlová Lada – fotografka a pedagog ZUŠ Biskupská, Praha 1
Moupic Zdeněk – pedagog ZUŠ Olomouc
Němcová Kateřina – pedagog DDM Ulita, Praha 3
Rajdl Pavel – pedagog ZUŠ Kolín
Schwarzová Ivana – pedagog VO ZUŠ Strakonice
Sobková Milada – metodik DDM Šumperk
Spěváčková Jaroslava – pedagog VO ZUŠ Plzeň
Stará Lada – pedagog VO ZUŠ Nové Strašecí
Synecká Zdena – metodik ARTAMA Praha
Vlčková Zuzana - pedagog Gymnázium Kladno

Zahraniční členové poroty

Kiška Igor - pedagog ZUŠ Skalica, Slovenská republika
Kišková Mária – pedagog Gymnázium Skalica, Slovenská republika
Sherring Amanda – pedagog Thettford Grammar School, Velká Británie
De Graeve Emi – výtvarnice Meerbeke, Belgie
Lau Henry a Iris – pedagogové Simply Art, Hong Kong, Čína

 

Téma letošní mezinárodní výtvarné soutěže „TADY BYDLÍM, TO JSEM JÁ“ (a nabízená podtémata - moje země, její přírodní, památkové a historické zajímavosti a odlišnosti, památky chráněné organizací UNESCO v mojí zemi, město, vesnice, kde žiji, kde to mám rád, můj dům - místo, kde bydlí moje rodina, můj pokoj - moje království, místo, kde bych chtěl bydlet) zaujalo děti i pedagogy natolik, že společně přispěli k rekordní účasti co do počtu zaslaných prací. Porota hodnotila celkem 25 450 plošných i prostorových prací ze 66 zemí. Mezi soutěžními pracemi se objevila spousta architektury, domů, domečků i zahrádek, pokojíčků, panenek a hraček, porota si prohlédla nepřebernou řadu měst, vesnic, historických památek, potěšila se množstvím autoportrétů i portrétů rodinných příslušníků, jedlíků, spáčů i kamarádů. Na první pohled zaujaly rozměrné prostorové objekty z keramiky, drátů či papíru. Celkový počáteční dojem byl velice optimistický i radostný a porota neměla lehkou práci.

Členové poroty chválili a vyzdvihovali především přístup těch škol, a byla jich přibližně větší polovina, které zaslaly do soutěže kolekce promyšlené, postavené na znalosti výtvarných prostředků, vytříděné, s rozvahou a citem vybrané, těmto je třeba poděkovat za zodpovědný přístup a motivovat je k další práci. Je zřejmé, že výtvarné vzdělání a osobní profesionální přístup pedagogů je prvotním předpokladem dobré práce.

Bohužel i přes všechna zmíněná pozitiva se letošní téma ukázalo, ve srovnání s tématem předchozího ročníku soutěže, kterým byla biodiverzita, jako nevyčerpané. Řada obeslaných soutěžních prací zůstala u prvotního pohledu, nápadu a nešla více do hloubky. I přes skutečnost, že se sešlo více prací než v loňském ročníku, na výsledku a kvalitě se to zvlášť neprojevilo a téma nevyznělo tak, jak by bylo možno jej zpracovat. Zamysleme se nad pravděpodobnými příčinami – je možné, že zvolené téma některým školám, učitelům tzv. nesedlo, druhou, vážnější příčinou může být určitá formálnost, povrchnost a dále snad i neochota soustředit se a promyslet do hloubky vše, co dané téma nabízí. Ve zmíněném narůstajícím počtu prací je stále spousta takových, které jednoznačně hovoří o nedůslednosti, nekoncepčnosti, zaslané práce jsou slabé, výtvarně nezajímavé, děti jednoznačně nepoučené o výtvarných materiálech a jejich možnostech. Práce tak vypovídají o určitém nezájmu pedagogů, povrchním, snad pouze formálním přístupu a je třeba říci, že takový přístup k cíli nevede. Je pravděpodobné, že řada učitelů ani nemá potřebné výtvarné vzdělání, usuzujeme tak podle zaslaných prací, které neobsahují pražádné informace o výtvarném myšlení a možnostech výtvarného jazyka i výtvarných technik. Určitý pokles výtvarné úrovně je možno vysledovat i u prací prostorových, kdy řada obeslaných objektů vypovídá o neznalosti učitele v oblasti materiálové (např. keramická hlína, glazury, engoby, technologie zpracování) a i o určité výtvarné necitlivosti, které je patrně způsobeno zmíněným chybějícím vzděláním. Keramická vypalovací pec je dnes prakticky na každé škole, to ovšem neznamená, že dětem se dostává těch nejlepších informací o technologii i možném výtvarném zpracování! Východiskem z této situace u zmíněných škol je další vzdělávání a školení tzv. výtvarných pedagogů. Jistě by školám - učitelům prospěla návštěva a shlédnutí expozice, pokud to umožňuje vzdálenost.

Zhodnocení zahraničních příspěvků 

Do letošního ročníku jsme obdrželi práce ze 66 zemí, z nich mnohé se zúčastnily výstavy poprvé (Alžír, Belgie, Brunej, Džibuti, Kyrgyzstán, Panama a Turkmenistán), z některých zemí se letos zapojilo více škol, což je díky výborné spolupráci českých zastupitelství (např. Ázerbájdžán, Arménie, Lotyšsko, Litva, Uzbekistán), nebo díky přízni jednotlivců, kteří mají k Lidicím osobní vztah nebo historickou vazbu (manželé Gerrardovi z města Stoke on Trent z Velké Británie, město Lidice v Panamě). Počet prací zaslaných z jednotlivých zemí byl však velmi rozdílný - vedle velkých kolekcí prací tradičně z Bulharska, Lotyška, Ruska, Turecka, Ukrajiny a nově např. z Hong Kongu, byly některé země zastoupeny pár příspěvky často z 1 školy (Bangladéš, Francie, Itálie, Kapverdské ostrovy, Maďarsko), což znemožňovalo porotě jakkoli hodnotit výtvarnou úroveň země a vybrat opravdu to nejlepší.

Při procházení prací porota oceňovala národní folklór a charakteristické prvky jednotlivých zemí, jakož i možnost nahlédnout do soukromí dětí – všichni byli zvědaví, jak vypadají památky, města, domy a pokojíčky malých výtvarníků. Již tradičně byly dobře oceněny práce dětí z Bulharska, Indie, Lotyšska (zaslané práce byly nejlepší oceněné práce z „předvýstavy“ organizované ZÚ Riga), Malajsie, Ruska nebo Turecka, jehož kolekce byla letos velmi bohatá a kvalitní. V kategorii fotografií letos porotu zaujaly opět vynikající kolekce dětí z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny. Mezi prostorovými pracemi ze zahraničí vyčníval soubor skleněných objektů a vitráží z Lotyšska, které mají v naší výstavě každoročně velký úspěch i ohlas. Úroveň některých prostorových prací ze zahraničí však stále zůstává diskutabilní, především oblast Asie je charakteristická snahou zalíbit se, určitou podbízivostí a materiálovou necitlivostí i nevhodností. Problémem zůstává velká míra poškozenosti exponátů, k níž dochází při přepravě poštou.

Každoroční zkušenost se špatně označenými pracemi se letos opět zopakovala především u některých zahraničních prací (Ázerbájdžán, Egypt, Tunis, Mongolsko, Uzbekistán). Zdůrazňujeme, že pečlivě provedené popisky s patřičnými údaji psané latinkou a tiskacími písmeny jsou základním předpokladem k zařazení do výstavy.  

Zhodnocení českých a slovenských prací 

Také české a slovenské práce vypovídaly o radosti, se kterou děti tvořily a znázorňovaly vše, co je obklopuje a kde žijí. Častými náměty byla rodná města a jejich památky, jakož i památky České republiky, domy, zákoutí i pokojíčky, rodina a příbuzní. Práce plošné tvořily především barevné kresby a malby, grafiky, suché jehly a na rozdíl od zahraničích prací jen málo kreseb tužkou, koláží a lepených technik. České školy, které mají oproti dětem ze zahraničí výraznější možnost obeslat výstavu prostorovými i křehkými keramickými pracemi, letos zaslaly do výstavy výtvarně pojatá náměstí, ulice, nábřeží i jednotlivé památky – kostely, hrady, zámky, stovky pokojíčků byly vyrobeny z nepřeberného množství materiálů a pomocí různých technik.

Organizátory i porotu velmi potěšilo, že se v tomto roce zapojilo do výstavy daleko více škol jak z České republiky (513 organizací) a Slovenské republiky (178 organizací). Stejně jako v loňském ročníku měly větší úspěch práce dětí ze ZUŠ (Blatná, Čelákovice, Háj ve Slezsku, Holešov, soukromá Jeseník, Kolín, Krnov, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Pečky, Pelhřimov, Písek, Plzeň, Prostějov, Strakonice, Šternberk a Zlín Malenovice) především díky systematické a kvalifikované práci pedagogů. O to více však porota ocenila kvalitní práci pedagogů s dětmi ve školách mateřských (Dolní Cerekev a Lišov), základních (Bělčice, Buštěhrad, Dvůr Králové nad Labem, Hořovice, 15. ZŠ Plzeň, Sedmikráska Rožnov pod Radhoštěm nebo Studená), speciálních (Arpida České Budějovice, Duha Písek, MŠ a spec. Centrum Jihlava, MŠ speciální Kladno, Domov Raspenava) a středních, jakož i v domech dětí a mládeže (Bájo Česká Skalice, Paletka Plzeň, DDM Praha 2 – výtv. Dílna Vinohrady, Praha 9 Měšická). Rozrůstají se stále kolekce fotografií, za ČR je možno opět vyzdvihnout např. ZUŠ Nymburk, z prostorových prací porotu potěšila keramika ze ZUŠ Kolín, Českého Krumlova, prostorové práce z DDM Ulita, drátěné objekty ze ZUŠ Strakonice a objekty ze ZUŠ Mšeno.

I slovenských škol se zúčastnilo v letošním roce více, než v ročníku loňském, především pak v kategorii škol speciálních. Velmi úspěšné byly letos MŠ Stella z Popradu a MŠ Skalica, ZŠ Rajec a ZŠ Hliny Žilina, ZUŠ Banská Bystrica, Bojnice, Holíč, Kežmarok, Michalovce, Prešov, Skalica, Spišská Belá a Gaštanová Žilina.

Ocenění

Z došlého počtu 25 450 exponátů ze 66 zemí ocenila porota 1 471 exponátů, včetně 212 medailí. Z posuzovaných prací ze zahraničí v počtu 15 983 bylo uděleno 622 ocenění, z toho 92 medailí (67 individuálních medailí a 25 medailí školám za jejich kolekce). Nejvíce jich získaly děti z Bulharska, Lotyšska, Ruska, Turecka a Ukrajiny.

České děti letos výstavu obeslaly 6 765 pracemi, kterým bylo uděleno 606 ocenění, z toho 88 medailí (49 individuálních medailí a 39 medailí školám za kolekce). Nejúspěšnějšími se staly děti ze ZUŠ Kolín, ZUŠ Most, ZUŠ Plzeň a ZUŠ Strakonice. Slovenské školy letos zaslaly 2 702 prací a bylo jim uděleno 243 ocenění z toho 32 medailí (19 samostatných medailí a 13 medaile pro školy). Nejúspěšnějšími se staly děti ze ZUŠ Banská Bystrica, ZUŠ Holíč, ZUŠ Michalovce, ZUŠ Prešov a ZUŠ Spišská Belá. Cenu poroty navrhla mezinárodní porota udělit škole Simply Art z Hong Kongu, která vedle svých každoročních výborných výsledků ve výstavě, obeslala letos soutěž vyrovnanou a jedinečnou kolekcí plošných prací.

Závěrem

Děkujeme všem, kteří se do soutěže zapojili, všem, kdo nakreslili, namalovali, vytiskli či namodelovali svou představu na dané téma a obeslali soutěž, ať již byli, či nebyli oceněni. Díky přispění všech bude letošní výstava opět jedinečnou! Velký dík také patří všem pedagogům, neboť je zřejmé, právě osobnost učitele, jeho dovednosti, vědomosti, nadšení i zodpovědnost jsou pro výsledky výtvarné práce dětí velice důležitými faktory.

 

Josef Zedník
Předseda poroty 39. ročníku MDVV Lidice

Ivona Kasalická
vedoucí Lidické galerie a kurátorka MDVV Lidice

Fotografie: Martin Homola 


Sponzoři a partneři

© MDVV Lidice 2008 - 2021, všechna práva vyhrazena | Webdesign: webmasterova.cz | Grafika: Otakar Korolus